Italské pánské renesanční odění

    Na přelomu 14. a 15. století se v Itálii ustálila nová móda, která nepopírala tělo a pohrávala si s bohatým řasením. Muži oblékali kabátce a nohavice jako ve vrcholném středověku, ale novým kusem oblečení byla giornea - krátký pláštík či přehoz bohatě řasený, v délce po kolena. Těsný kabátec měl nabírané přivazované rukávy.

   Novým oblečením byla bílá nabíraná košile, na které se začal vytvářet límec a manžety.  Jako svrchní oděv muži, zvláště učenci a kardinálové nosili dlouhý široký plášť  zvaný zimarra, který se příliš nelišil od pozdně středověkého houppelande. Zimarra byla otevřený plášť s širokými trychtýřovitě rukávy. V Benátkách se jmenoval dogaline a nosili jej  příslušníci magistrátu, senátoři, profesoři a vysoký klérus. Často byl prodloužený do vlečky a takto jej oblékaly i některé urozené Benátčanky. Typickou pokrývkou hlavy byl baret.