Elisabeth

  Živůtek barokních šatů je pevně vyztužen, zavazuje se obvykle v zadní části, a tak není možné se obléknout či svléknout bez cizí pomoci. Zdá se, že tato charakteristika mohla být jakousi společenskou kontrolou toho, kde a kdy se měšťanka svléká, o její funkčnosti však máme jisté pochybnosti. Ke spodnímu okraji korzetu se přivazují sukně: první z nich mívá malou vlečku a v přední části svislý rozparek, odhalující druhou, kontrastně barevnou sukni. Pod ní žena nosí podlouhlý „polštářek“ uvázaný kolem boků, předchůdce pozdějších sofistikovaných výztuží. Potom bílá spodnička, spodní prádlo a pletené nebo šité punčochy, nejlíp hedvábné, jsme přeci opravdu bohatí...  

  Jemná košile má drahé krajkové lemy, v případě konzervativnějšího stylu se širokým krajkovými límcem.

   Autoři: uskupení Rond