| |
mužský houpelande jako alternativu k sideless gown.
Ovšem cotehardie dostává název kyrtle a sideless gown surcote (cca
1420). Také houpelande se přejmenuje na robe kolem r. 1450. Výrazným
prvkem je výstřih do V vpředu i vzadu, který se zvláště v 50. letech
rozšiřuje až téměř na samou hranici nositelnosti. Nelze přesně
datovat, kdy dochází k oddělení horní a spodní části (sukně) robe.
Kolem
0br.5 Jana Navarská v surcote
|
|
roku 1460 jsou módní velmi úzké rukávy a hluboký V
výstřih.
V výstřih se následně mění na oválný. Tato pozdější
oblá verze mívala kolovou sukni s výrazným brokátovým vzorem, v pase
po stranách s překlady. Zbytek oděvu byl ušit z materiálu stejné barvy
jako základ brokátu.
Dámy si také do
výstřihu vkládaly plastron (česky punt) - zdobený kousek látky
zakrývající část hrudi. 
0br.6 Anna, vévodkyně Bedfordská v houpelande
|
|
Důležitým znakem je široký opasek posazený do zvýšeného pasu, ale asi
nejcharakterističtějším znakem je hennin - vysoký čepec
kuželovitého tvaru. Výraz henin vznikl zkomolením původního
nelichotivého označení. Henin postupně měl více tvarů (dvojrohý,
hrncovitý) a i další pokrývky hlavy nabývaly extrémních rozměrů jak do
šířky, tak i do výšky. V 80. letech se do módy vrací
0br.7 Šlechtična v kyrtle
|
|
cotehardie (nyní
s názvem kyrtle), kdy je šat upnutý kolem těla s volnou širokou sukní.
Výstřih má čtvercový.
Itálie
Italská móda se setkávala už po staletí s
orientálním ošacením, které postupně uváděla do Evropy. V každém
italské městě byla lehce odlišná. V 15. století byly v Itálii mladíky
oblíbené uplé oděvy, komplikované účesy a
0br.7 Oděv italského šlechtice
|
|
